PROJEKCE
GALERIE
MARTINICE, SOUKROMÁ ZAHRADA
Studie malé zahrady v Martinicích pojednává o revitalizaci malého dvorku. Cílem je vytvořit plnohodnotný obytný prostor s využitím stávajících dřevin a dosadby za účelem vymezení se vůči okolí (sousedé i frekventovaná silnice). Studie předkládá několik možností, jak zakomponovat krb i zpevněné plochy kolem něj. Novým prvkem je krytý přístřešek, který je prezentován v několika variantách. V neposlední řadě bylo nutné zakomponovat studnu, vytvořit záhon s květinami k řezu i bylinkovou partii.
ZÁHOROVICE, KYSELKA
Studie malého parčíku u Záhorovické kyselky je atraktivním bodem pro mnohé turisty i cyklisty, neboť je vázán na blízkou stezku. Předloženo bylo několik variantních řešení, které buď navazují na současnou strukturu, kterou jemně dotváří nebo naopak pojímají prostor inovativním přístupem s komplexním řešením. Společným znakem všech variant v zadání byla náhrada jehličnanů (zeravy a cypřiše) listnatými stromy, v souladu s krajinným rázem. Dále bylo třeba podpořit atraktivitu lokality – jak pro místní, tak pro turisty a cyklisty.
BRUMOV, LESOPARK U CYKLOSTEZKY
Realizační projekt odpočinkové zóny a sadových úprav představuje první etapu revitalizace lesoparku u cyklostezky. Tento projekt navazuje na zpracovanou studii (Arvita P). Cílem bylo pomocí herních prvků a mobiliáře dotvořit prostor lesoparku tak, aby obyvatelé a návštěvníci mohli v daném prostoru pobýt a odpočinou si jak při pozorování přírody, tak i při běžných procházkách. Použité prvky nabízí aktivní vyžití pro děti, zejména umožňují interaktivní výuku při pozorování přírodních cyklů nebo jen oblíbené relaxování.
ÚJEZD, HRADIŠEK
Navržené řešení citlivě reflektuje přírodní, kulturně-historické a sociální danosti této lokality. Navržena je obnova přirozeného porostu s uplatněním domácích druhů dřevin, s typickým travobylinným podrostem v podobě cibulovin (cílové společenstvo – dubohabřina). Lokalita bude protnuta cestní sítí, která umožní propojení Hradišku s ulicemi pod ním. Dojde k doplnění několika kusů sedacích a odpočinkových prvků, v mnoha případech splývajících s terénem, aby nebyla narušena vizuální vazby (Hradišek – Vizovické Vrchy) a rovněž jedinečnost místa.
ÚJEZD, STUDIE SÍDELNÍ ZELENĚ
Územní studie sídelní zeleně pro Obec Újezd u Valašských Klobouk byla zpracována jako podkladový materiál pro následující realizační projekty. Cílem bylo evidovat, hodnotit a navrhnout obnovu sídelní zeleně s důrazem na vyšší kvalitu prostředí v sídle i jeho ekologickou stabilitu.
Návrh studie pojednává o vytvoření funkčně a prostorově spojitého systému zeleně zastavěného území, o návaznosti na propojení sídlení a krajinné zeleně.
POLEŠOVICE, REVITALIZACE SÍDELNÍ ZELENĚ
V rámci revitalizace vybraných ploch sídelní zeleně v městysi Polešovice je kladen důraz na pietu či památku. Řešení záměrně cílí na podporu maloměstské až vesnické autenticity, a to zejména zjednodušením zdobných výsadeb a obměnou druhové skladby. Realizace navržených opatření zahrnuje výsadby stromů vhodných pro dané ekologické podmínky, případně zajišťující (stabilizační) funkci stanoviště, např. zpevnění svahu U Maruše.
modrá, soukromá zahrada
Tuto zahradu, z hlediska dispozičního, lze členit na tři oddíly. Prvním prostorem je předzahrádka. Druhým prostorem je dvorek – malá zahrada, která bude s domem propojena velkým francouzským oknem. Bude zde umístěna obytná terasa s kovovou konstrukcí určenou k popnutí rostlinami. Dále zde bude dominovat trvalkový záhon a vzrostlý solitérní strom s odpočinkovým zákoutím. Třetí část zahrady bude pojednána jako užitková s vyvýšenými záhony a dále bude pokračovat v ovocný sad stromů.
Zlechov, studie veřejného prostranství
V současné době toto nevyužité veřejné prostranství je ve studii pojaté jako univerzální prostor, který může být nově využíván ke konání různých společenských akcí, např. akce pořádané obcí, jednotlivými spolky či občanskými iniciativami. Je zde navržen malý ukázkový vinohrad s oblíbenými či historickými odrůdami vinné révy a dále se zde objevují odpočinkové plochy. Cílem je, aby se nově vzniklá veřejná plocha začlenila do struktury obce, lidé ji přijali za svou a sami hledali nápady pro její využití.